|
|
Neformální pečující a jejich postavení v českém sociálním právu
Hemerová, Lucie ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Neformální pečující a jejich postavení v českém sociálním právu Abstrakt Většina dlouhodobé péče o seniory je poskytována formou péče neformální, tj. příbuznými nebo jinými blízkými osobami ošetřovaného. Navzdory tomu, že tato péče má nezanedbatelnou ekonomickou i společenskou hodnotu, postavení neformálních pečujících je zákonodárcem dlouhodobě opomíjena. Účelem této diplomové práce je proto zmapování právních předpisů dopadajících na situaci neformálních pečujících, jejich analýza a návrhy změn vyplývajících z konfrontace právní úpravy s faktickou situací neformálních pečujících. Práce je strukturována do šesti kapitol. V první kapitole jsou předestřena základní východiska, která stručně popisují nejvýznamnější sociální a demografické jevy akcelerující potřebu zabývat se postavením neformálních pečujících a z hlediska kterých je třeba analyzovat relevantní právní úpravu. Jedná se o stárnutí populace, genderovou nerovnost, financování systémů sociálního zabezpečení a postavení neformálních pečujících na trhu práce. V druhé kapitole je s ohledem na téma této diplomové práce definováno sociální právo a přiblíženy oblasti práva obsahující z hlediska postavení neformálních pečujících klíčové právní předpisy, tj. oblast práva sociálního zabezpečení a práva pracovního. V kapitole třetí, čtvrté a páté jsou pak...
|
|
|
Rodinný a sociální kontext diagnosticko-terapeutického procesu u osob s afázií
Vilhelmová, Simona ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce, jež se věnuje oboru logopedie, je rodinný a sociální kontext diagnostického a terapeutického procesu u osob s afázií. Práce je koncipována do čtyř kapitol. První tři kapitoly představují teoretický rámec práce. Úvodní kapitola shrnuje poznatky o získané neurogenní jazykové poruše, následuje popis logopedické intervence u osob s afázií. Teoretická část diplomové práce je zakončena kapitolou obecně sumarizující rodinný a sociální kontext afázie. Čtvrtá kapitola je orientována prakticky. Empirická část práce analyzuje data získaná kvalitativním výzkumným šetřením prostřednictvím rozhovorů s rodinnými příslušníky osob s afázií. Doplněna je případovými studiemi afatiků. Kapitola analyzuje spolupráci klinických logopedů s rodinou, roli rodinných příslušníků v rámci diagnostického a terapeutického procesu či dopady afázie v oblasti rodinných a sociálních vztahů. Práce reflektuje důležitou roli neformálních pečujících jakožto hlavních komunikačních partnerů a zprostředkovatelů domácí terapie. Poukazuje na potřebnost zapojení rodiny do diagnostického procesu a spolupráci při sestavování komplexní anamnézy. Přibližuje období častých změn vzniklých vlivem afázie, na které musí rodina neodkladně reagovat. Popisuje proměnu emocionálního prožívání neformálních pečujících,...
|
|
|
Potřeby volajících na tísňovou linku 155 při akutním zhoršení stavu pacienta s pokročilým nevyléčitelným, život ohrožujícím, nebo život zkracujícím onemocněním
Brýdlová, Helena ; Bosá, Monika (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem na propojení částí zdravotnického a sociálního systému v oblastech, které spojuje péče o paliativního pacienta. Pacient v paliativní péči, a s ním i neformální pečující procházejí různými trajektoriemi zdravotnického a sociálního systému a hledají momenty, které jsou posilující, či naopak limitující pro poskytování dobré praxe paliativní péče. Teoretická část se zabývá jednotlivými oblastmi zdravotnického a sociálního systému, které by měly velmi úzce spolupracovat a být provázány. Ukazuje se však, že i samostatně stojící obory mají své nedostatky, a o to více je složitější tyto systémy propojovat. Cílem teoretické části je představení jednotlivých segmentů v oblasti sociální a zdravotní péče s provázáním na paliativní péči. Cílem empirické části bylo prostřednictvím kvalitativního výzkumu zkoumat důvody příbuzných či blízkých pacienta (tedy neformálních pečujících) zavolat zdravotnickou záchrannou službu pro své blízké, kteří byli nevyléčitelně nemocní, a zjistit tak jejich potřeby. Výsledná zjištění vedla ke dvěma výstupům, a to jednak z pohledu sociálního a jednak z pohledu zdravotnického. Z pohledu sociálního vyplývá důležitost zapojení vhodné komunikace a způsobu podání informací neformálním pečujícím a podpora při zvládání jejich úsilí při poskytování péče o...
|
|
|
Bez lásky člověk umírá aneb neformální péče o seniory ze strany rodiny
VOSIKOVÁ, Kristýna
Práce je teoretického charakteru. Práce se zabývá neformální péčí o seniory ze strany rodiny. Cílem práce je poukázat na rodinu jako důležitý prvek péče. Nastínit výhody a rizika rodinné péče a představit podporu neformálních pečujících ze strany státu. V první kapitole je charakterizováno stáří a stárnutí, změny ve stáří (tělesné, psychické, sociální, spirituální) a osobnost seniora. V kapitole druhé je představena rodina jako prvek péče, výhody a rizika rodinné péče a podpora ze strany státu. V poslední kapitole jsou popsány sociální služby, terénní sociální služby pro seniory, pečovatelská služba a osobní asistence.
|
|
| |
|
|
Syndrom demence u klientů jako specifický fenomén v řízení pracovníků v přímé péči, v terénní asistenční službě.
Hlavičková, Barbora ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Holasová, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o dopadu onemocnění syndromem demence u klientů sociální terénní služby na pracovníky v přímé péči. V práci jsou propojeny dvě teoretické roviny, které jsou s tématem v úzkém vztahu. Jedná se v první řadě o rovinu samotného onemocnění syndromem demence a okolností, které souvisí s péčí o nemocného člověka. Druhá rovina se zabývá tématem řízení týmu pracovníků v přímé péči, se zacílením do terénní sociální služby. Výzkum v sekvenční variantě umožnil akcentovat momenty, které jsou specifické v péči o klienty se syndromem demence v domácím prostředí. Záměrem bylo pojmenování zátěžových momentů, které s sebou práce s danou cílovou skupinou v domácím prostředí nese. V jádru respondenty zmiňovaných zátěží se podařilo najít jako společný jmenovatel stres, plynoucí z nepředvídatelnosti situace. Jde o nepředvídatelnost danou onemocněním klienta v podmínkách domácího prostředí, ve kterém je klient zvyklý sám rozhodovat, a to navzdory zhoršené kognici. V další úrovni stojí pak stres plynoucí z nejasné odpovědnosti za obsah služby. Pracovník musí být schopen flexibilně přecházet z role, která je více řídící, do role, kdy službu řídí klient, a to často v rámci jedné služby (časově v rámci hodin) a u jednoho klienta s onemocněním demence. Popsaná zátěž, která ze služby u klienta se...
|
|
|
Sdílená péče o seniory a její dopad na psychické a sociální problémy neformálních pečujících
Glanzová, Tereza ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Remr, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sdílenou péči o seniory v České republice. Cílem práce je identifikovat výhody a případné nevýhody sdílené péče o seniory v souvislosti s psychickým stavem a sociálním životem neformálních pečujících. V rámci výzkumu jsou porovnávány 2 skupiny pečujících - ti, kteří k péči využívají profesionální pomoc a ti, kteří pečují sami nebo využívají pouze minimum nabízených služeb. K prozkoumání světa neformálních pečujících byl zvolen smíšený design, který je kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní část vychází z dat z výzkumu Podpora neformálních pečovatelů, která sesbírala agentura STEM/MARK v roce 2014. Kvalitativní výzkum je založen na metodě hloubkových rozhovorů s 10 neformálními pečujícími. Oba výzkumy byly integrovány ve fázi analýzy dat pomocí metody explanace. Ve výsledcích práce jsou formulovány psychické a sociální problémy neformálních pečujících a jejich intenzita s ohledem na využití sdílené péče. Zároveň jsou prezentovány faktory, které ovlivňují psychické a sociální problémy. Ukázalo se, že využívání profesionální pomoci k péči o seniora má pozitivní vliv na psychický stav a společenský život neformálního pečujícího. Nicméně vliv sdílené péče na vztahy v rodině nebyl prokázán.
|
|
|
Právní aspekty péče o osoby závislé na péči
Presser, Šimon ; Tomšej, Jakub (oponent)
Právní aspekty péče o osoby závislé na péči Téma péče o osoby závislé na péči se v České republice přímo týká více než půl milionu lidí. Ať už jde o osoby závislé v důsledku fyzické indispozice, mentálního handicapu, anebo osoby, které jim poskytují nezbytnou péči. V případě pečujících se v naprosté většině o tzv. neformální pečující. Často rodinné příslušníky, kteří péči vykonávají bez formalizace, uzavřených smluv či registrací. Jako skupina jsou ale neformální pečující často přehlíženi. Tato práce si klade za cíl pomocí kritické analýzy komplexně zhodnotit současný právní rámec péče o osoby závislé na péči s důrazem na práva, povinnosti a potřeby závislých a neformálních pečujících. Nejprve je v obecné rovině popsán systém péče v České republice a následně jsou rozvedeny jednotlivé formy péče s důrazem na neformální pečující. Následuje rozbor jednotlivých základních životních potřeb, pomocí kterých je závislost na péči definována a následně je prostor věnován správnímu řízení v němž k posouzení dochází. Těžiště práce však leží v rozboru práv a povinností osob závislých na péči a pečujících. Proto jsou napříč právními normami analyzovány důsledky péče a práva i povinnosti, které s sebou status pečujícího přináší. Prostor je věnován příspěvku na péči a následně právům a povinnostem, které plynou z...
|
|
|
Právní aspekty péče o osoby závislé na péči
Presser, Šimon ; Tomšej, Jakub (oponent)
Právní aspekty péče o osoby závislé na péči Téma péče o osoby závislé na péči se v České republice přímo týká více než půl milionu lidí. Ať už jde o osoby závislé v důsledku fyzické indispozice, mentálního handicapu, anebo osoby, které jim poskytují nezbytnou péči. V případě pečujících se v naprosté většině o tzv. neformální pečující. Často rodinné příslušníky, kteří péči vykonávají bez formalizace, uzavřených smluv či registrací. Jako skupina jsou ale neformální pečující často přehlíženi. Tato práce si klade za cíl pomocí kritické analýzy komplexně zhodnotit současný právní rámec péče o osoby závislé na péči s důrazem na práva, povinnosti a potřeby závislých a neformálních pečujících. Nejprve je v obecné rovině popsán systém péče v České republice a následně jsou rozvedeny jednotlivé formy péče s důrazem na neformální pečující. Následuje rozbor jednotlivých základních životních potřeb, pomocí kterých je závislost na péči definována a následně je prostor věnován správnímu řízení v němž k posouzení dochází. Těžiště práce však leží v rozboru práv a povinností osob závislých na péči a pečujících. Proto jsou napříč právními normami analyzovány důsledky péče a práva i povinnosti, které s sebou status pečujícího přináší. Prostor je věnován příspěvku na péči a následně právům a povinnostem, které plynou z...
|
|
|
Funkčnost příspěvku na péči
Hemelík, Rudolf ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Svou prací nabízím pohled na příspěvek na péči jako jeden ze zdrojů financování sociálních služeb, ze kterého se v čase stala spíše dávka pro osoby se zdravotním postižením, která výrazně pomáhá udržitelnosti omezeného množství sociálních služeb, ať pobytových nebo terénních, a skutečně dává příjemcům kupní sílu zaplatit si část služby nebo soukromé pomoci dle svého uvážení. Příspěvek na péči vnímám jako významnou státní podporu lidí závislých na pomoci druhé osoby a zároveň ho považuji za nástroj, který by měl napomáhat žít svobodný život lidem se znevýhodněním. Příspěvek samotný se za dobu své existence ukázal jako velmi neindividualizovaný (nepružný) - neschopný reagovat na změny nebo se přizpůsobovat potřebám jeho žadatelů - příjemců. Přestože zákon o sociálních službách důrazně dbá o individuální přístup, nastavení, způsob práce s lidmi v rámci sociálních služeb, v praxi příspěvku na péči to spíše neplatí. Samotné přiznání a vyplácení příspěvku není individualizované, protože každý musí být zařazen/ být zařaditelný do čtyř stupňů. Bez ohledu na to, jestli potřebuje, využívá a platí takovou míru podpory, která je mu přiřčena a naopak. Systém příspěvku na péči nemá jeden problém, ale hned několik, které v celku udělají hodně. Není to nic bez čeho by systém neměl dál fungovat, je to něco, co by ho...
|
host ::
RSS.